No a co je vlastně politika? Za lidskou historii bylo jistě mnoho různých definic a pojetí politiky. Například již Aristoteles viděl politiku jako umění ovládání a usmiřování rozdílných zájmů uvnitř státu. I po mnoha stoletích lze považovat tuto definici za vystihující její podstatu.
Těžiště této publikace spočívá v zabývání se teoretickými problémy politiky. Je však třeba míti na paměti, že praktická politika často nemá logiku, a je značně ovlivněna lidskou přirozeností. Dělají ji lidé, kteří mají různou inteligenci, různé vlastnosti a různé motivy. Proto se z hlediska logiky výkladu budeme nejdříve zabývat subjektivními...
I když politická činnost lidí vystupuje jako jejich subjektivní úsilí, které vědomě směřuje k určitým cílům, nejde o činnost libovolnou. Není prostým shlukem nahodilých jevů a procesů. V jejím průběhu vznikají a prosazují se některé vnitřní, podstatné, relativně stálé a opakovatelné jevy, vztahy a souvislosti, které představují zákony vývoje...
Budeme-li tedy považovat politiku za vědu. Měla by v tom případě splňovat základní požadavky na vědu kladené.
Metodou rozumíme v širším slova smyslu způsob, postup, formu, cestu, myšlenkové postupy, kterými můžeme dojít k poznání zkoumané skutečnosti, její predikci a přeměně. Metoda vědy přitom musí odpovídat jejímu předmětu, tvořit s ním jednotu.
V literatuře se často hovoří o politické vědě anebo politologii. Je to totéž? Je mezi nimi nějaký rozdíl? O politické vědě se mluví spíše v západní Evropě, zatímco o politologii v našich končinách. Dále bude vycházeno z toho, že mezi nimi určitý rozdíl existuje anebo by měl existovat s tím, že politická věda by se měla zabývat zásadnějšími...
Jestliže připustíme, že politika je samostatná vědní disciplína, pak také musí mít i své vlastní kategorie. Jaké to jsou? A co vyjadřují? Je třeba vycházet z toho, že kategorie mají své historické a logické tendence. S ohledem na to, že politika jako vědní disciplína je pořád ještě na samém počátku rozvoje, proto i kategorie politiky zatím nebyly...
V minulosti se obvykle mělo za to, že dějiny a politika nejsou nahodilé, ale něčím ovlivněny. Palacký a potom i Masaryk stanovili filosofii českých dějin. Kollár, Palacký i Masaryk věřili, že dějiny nejsou nahodilé, ale že se jimi projevuje určitý plán Prozřetelnosti. Nevíme, jestli se dá hovořit o Prozřetelnosti. Na tu se v dnešní době asi moc...
Politiku dělal dříve císař, papež, král, popřípadě šlechta, pak přišly buržoazní revoluce, začaly vznikat politické strany a nyní prostřednictvím digitalizace a sociálních sítí se vlastně může do politiky zapojit každý. Dělá politiku ten, co něco napíše na Facebook nebo Twitter? Ano a ne. Záleží, jakou má funkci a zázemí. Když něco napíše Franta...
Pro zkoumání politiky je zvlášť významný její vztah k ekonomice, neboť její úspěch závisí na správném teoretickém pojetí tohoto vztahu a na jeho správné praktické aplikaci. I přes jejich relativní samostatnost pohybu mohou existovat pouze v dialektické jednotě, závislosti a souvislosti. Rozvoj ekonomiky upevňuje politickou moc, podporuje politickou...